Jak proběhly předchozí ročníky

Zpět na všechny ročníky

18. ročník - rok 2018

Podívejte se na výsledky.

Deskohraní je konečně plnoleté!

Právě jsme uzavřeli 18. ročník festivalu, který se již pomalu vydává svým vlastním životem.

Na oslavu připravili obětaví členové Zemanovic rodiny dorty a jiné sladkosti, šampaňské také nechybělo, tak jsme to poslední neděli hezky oslavili! Nejen plnoletost, ale i tento letošní ročník. Jaký byl?

Pohledem čísel velmi dobrý. Druhou sobotu se poprvé, co Deskohraní existuje, přehoupl počet návštěvníků přes tisíc. Pravda, hrálo se tím pádem i na schodech či chodbách, každé místo se zaplnilo hráči s hrou. Moc si vážíme toho, že nedostatek herních stolů (více se jich sem ale opravdu nevejde!) většina bere takto sportovně. A to se snažíme od druhé festivalové soboty odpoledne odrazovat a dělat vše pro to, aby návštěvníci měli motivaci přijít i jindy, např. volnými vstupy v některé všední dny. Celkově festival navštívilo za devět dní na šest tisíc návštěvníků, kteří využili volné hraní i turnaje. Nejvhodnější den pro návštěvu je tradičně pondělí, úterý a čtvrtek, to s místem není problém. Zkusit můžete také rezervaci stolu, kterou jsme letos poprvé ozkoušeli.

Kde se hrálo? Zůstal zachován systém dvou herních prostorů (ludoték) – spodní tradičně se staršími klasikami v herním světě včetně takových, co se již nedají sehnat (to proto, abyste si je alespoň zde mohli zahrát), ale i řadou novinek. Všechny novinky od hlavních sponzorů byly pak k dispozici v prvním patře ve velké aule. Prodejní stánky se přesunuly před ni, do tzv. předaulí, takže v aule se jen hrálo a také zde vznikl předváděcí prostor, tzv. demozóna.

Tu hned první víkend zaplnilo Othellohraní. Víkend plný hry Othello, který se konal na Deskohraní jako doprovodný program k mistrovství světa ve hře Othello, jež letos probíhá v Praze, a to právě na našem festivalu. Zatímco mistrovství je určeno jen pro špičkové hráče hry Othello, Othellohraní bylo určeno jak aktivním hráčům Othella, tak nejširší veřejnosti, aby se mohla seznámit s touto jednoduchou a přitom hlubokou hrou. Zájem vzbudila mimo jiné hra Lid vs. Mistr (Emmanuel Lazard) – simultánní hra osmi zájemců a Mistra, kam byl zván úplně každý.

I když se festival koná již osmnáctým rokem a tudíž by vše mohlo běžet v zajetých kolejích, měníme se my i hry, zkoušíme stále, jak a co prezentovat a dostat k návštěvníkům. Tak například v ludotéce: je velmi těžké vysvětlovat komplexní náročné hry (herman by byl vytížen na několik hodin), ale chápeme, že doma z pravidel se to učí také těžce. Tyto hry jsou běžně označené jako červené (a kdysi vznikl klub červených desperátů vysvětlující pokoutně i červené hry.) Proto Šárka s Vaškem začali promýšlet a zkoušet, jak by šlo dělat "rychlokurzy komplexních her".

Po loňském zkoušení únikovky se do její realizace letos pustili lidé z Crimegame, o druhé festivalové sobotě jste si ji mohli vyzkoušet. Ozkoušený už je naopak bazar, který se již takřka tradičně koná od středy do neděle. Můžete sem přinést k prodeji své hry, které chcete poslat dál do oběhu, pokud je již nehrajete. Letos navíc upgrade pro kupující – ceny na všech hrách. Vedoucí bazaru Verča už to má velmi dobře zmáknuté. Ustálila se i podoba Fóra autorů. Zajímá vás, jak vznikají nové hry? Chcete testovat prototypy? V pátek a v sobotu bylo možné se zapojit. Zpestřením se v druhé půli Deskohraní stala Deskoherní Challenge o zahrání všech her z hlavního regálu, což je úctyhodných 149 druhů her. Zkrátka každý, kdo si nějakou hru zahrál, získal její vlaječku. A mohl se podělit sdílením na sociálních sítích. V neděli se podařilo udolat i posledních několik málo kousků, takže úkol splněn!

Na Deskohraní i letos proběhly desítky turnajů, od jednoduchých po mistrovské, ale pozor, letos už s našimi vlastními hodinami! (Tam, kde je to potřeba.) Zkušení turnajáci je připravili a odvedli, předali medaile, diplomy i ceny (hry či poukázky na ně), výsledky jsou jako vždy přehledně k dispozici na webu Deskohraní. Zde zmiňme tentokrát alespoň celkového vítěze Pětimysli, tj. klání o nejvšestrannějšího hráče, jímž se stal Martin Boreš, gratulujeme! Když jsme u ocenění.

Na Deskohraní se tradičně při závěrečném ceremoniálu vyhlašuje hra roku (více viz http://hraroku.cz/). Hrou roku byla Akademií her zvolena hra Ostrov Skye v dětské kategorii pak hra Karak.

Dalšími finalisty tohoto ročníku jsou (v abecedním pořadí):

• Azul
• Dice Forge

Pokud vám letos přišli hermani nějací spokojenější, tak vězte, že i láska k hrám prochází žaludkem. Letos byla naprosto luxusní nabídka jídla nejen pro hermany, ale i běžné návštěvníky, která začíná samozřejmě v bufetu. Ten vedou obětavé ženy z Devíti životů (http://devet-zivotu.cz/). Vaří, pečou, zásobují a ještě se při tom usmívají. Bohužel letos naposled, tak snad jste stihli ochutnat některou z výborných polévek či buchet. Moc jim děkujeme za tolik let obětavého starání se o naše žaludky, byť s tím měly spousty práce, honění, braly si dovolenou a celý výdělek dávaly na kočičí útulek. Moc si vaší činnosti vážíme! Od péče o hermany jim částečně odlehčila Holka modrooká alias Veronika, která až pod nos servírovala hermanům vynikající bezmasé obědy. (Masová alternativa byla v nedaleké mexické restauraci.) A do třetice je nutné vyzdvihnout zásluhy Matěje Šmardy, který nejen že na každé Deskohraní přiveze plech s buchtou, ale letos se staral o servírování klasické polední svačinky a hlavně přísun pití!

Poděkování patří i Kláře Pokorné, která několik let vedla dětskou ludotéku, ale letošní rok již naposledy. Snad na její skvělý přístup naváže někdo další, protože to je velký servis a dobré útočiště pro děti. Byť jen o víkendech. „Jen“ by mělo být v uvozovkách, neboť i to dá pořádně zabrat. A hlavně nastěhování i odvezení věcí. Pátek před Deskohraním i poslední neděle jsou proto již tradičně pro všechny pomáhající dosti náročné. Díky vstřícnosti správců Tyršova domu bylo možné navézt nějaké věci již v předstihu. Díky Fazoli, Pegasovi a Alnagonovi tak bylo páteční stěhování o dost snazší a na místě bylo rovnou práce dost, nemuselo se čekat na přijíždějící stěhovací auta. I tak se přípravy protáhly k půlnoci. Závěr byl mnohem lepší, dost před půlnocí již Tyršův dům potemněl a utichl.

Poslední letošní novinkou byl pokus propojit odborníky, vydavatele a další osoby zainteresované kolem her. Uskutečnila se polouzavřená (i z důvodu malého prostoru velmi komorní) Deskoherní minikonference s lehce bláznivou formou lightning talk, kdy každý vystupující měl 6 minut. Mluvilo se o tom, co děláme, co se povedlo, ale třeba i o negativních trendech v hrách a hlavně, všichni se setkali. A největší ocenění padlo z úst jednoho přítomného: „Deskohraní je skvělý festival se srdcem, na který se přes všechny rozpory vždycky rád vrací a těší.“ Přes všechen stres a lehký chaos s tím spojený, my také! Ať žije nový ročník 2019!